Zoufalí rybáři

Dnes jsem se opět vypravil na pár hodin vláčet na Slezskou Hartu. Mou zásobu rotaček, jsem dnes obohatil o pár plandavek, woblera a spinnerbaits. Vzhledem k tomu, že je nádrž Slezská Harta "mladá" přehrada a je plná vázek, je nutno mít nástrah pro jistotu o něco více...

 Po příchodu na plánované místo, jsem v klidu zapsal, prošel se po okolí a hledal štiky. Dnes to vypadalo, že tady není ani rybka. Jen na mělčině v klidu stálo při hladině asi 20 cejnků. Štika vidět nebyla, ale byl jsem si jist, že je to správné místo na štiku. Vytipoval jsem si břeh asi 100 - 150 m dlouhý, který byl plný "úkrytů", končící přítokem potůčku. Je to taková zátočinka, do které moc rybářů nezavítá.

Lov štik na Slezské Hartě jsem začal s obyčejnou rotačkou. Velikost 5. Vzhledem k tomu, že mi došly třpytky z mou nejoblíbenější barvou (červenočerná), tak jsem "zavěsil" zlatou... Vláčení jsem započal na místě, kde hrozilo asi nejmenší nebezpečí urvání. Asi 30 m od břehu začala lovit štika. V žádném případě malá. Bohužel, i při mých maximálních hodech, jsem se nedostal na dosah lovící štiky. Škoda. Jistě tu není jenom tato ))

Rotačka nezabrala. Změna. Nejsem příznivcem plandavek, ale... zkusit se má vše. Plandavka plavala tak, že bych na ní skočil i já. Štiky, jako by byly po rautu některé z našich politických stran. Nažrané a asi se nemohly hýbat  ))

Jen mám asi špatnou návnadu. Co teď? Dáme teda woblera? Co mi zbývá, woblera mám s ponorem 1,5 - 2 m. Na to, že byl hodně dlouho wobler má nejoblíbenější nástraha, mu teď moc nevěřím.

Chýlí se závěr mé vytipované trasy. Ještě 20 m a zpět a pak domů.U přítoku vidím spoustu ryb. Ještě přesně nevím co to je za ryby. Ještě než se odhodlám zjistit, co jsou zač, nasazuji návnadu, s kterou já osobně nemám doteď  zkušenost. Jen kolega, který pracuje v Německu, stále vychvaluje spinnerbaits. Nahazuji za ryby, jenž se shromažďují u přítoku potoka. Sleduji z dálky rybu, na kterou jsem cílil. Ani se nehne, mrcha. Ona ne!!!!! Ale štika na háček skočila. Neuvěřitelné!!! První náhod se spinnerbaits a hned štika. To je mazec. Štika měřila 60cm, ale připadá mě větší, než ta v úterý.

Tak pokračuji dál. Spinnerbaits stále na udici. Jdu za přítok potoka, hezky z druhé strany. Po cca 10-ti náhodech přišel na udici pstruh duhový. Pro mně velké překvapení. Na Hartě mi tato ryba připadala nepolapitelná. Mým cílem jsou štiky. Pokračuji dál.

Na konci mé vytipované trasy opět záběr. Štička 40cm. Říkám si, že by ta nástraha byla tak bombastická? Návnadu měním. Zkouším rotačku.

Vracím se pomalu zpátky. Znovu prohazuji okolí přítoku. Odpor. Opět zubatá. Štika je nějak bojovná, na to, že vypadá zase okolo těch 60cm. Je 2 m od břehu. Jezdí sem a tam. Nechci přijít o štiku ani o rotačku. Štika se však zamotavá kousek ode mne do dlouhatánské větve, klacku, kořenu nebo co to je. Sklidnila se. Stojí v klidu u kořenu. Zkouším uvolnit vlasec. Nepovedlo se. Napadá mne vlést do vody, ale nemám gumáky. No nic, vody je tam po kotníky. Jdu ji uvolnit. Voda je nesmírně studená. Udělám pár kroků a jsem na místě. Jsem po kolena ve vodě. Trošku jsem přikalil vodu v okolí štiky. Chytil jsem jí za hlavu a pokouším se jí vytáhnout. Nejde to. Byla šikovná. V rybí škole měla asi jedničku z omotávání vlasce. Nic jiného se nedalo dělat... Šmik a štika i s rotačkou jen volně a v klidu odplouvá...

Já vylézám z vody. Plán jsem nedodržel. Zbytek trasy už nejdu. Balím kufry. Jen si říkám, že mám štěstí, že mě v té vodě neviděl můj doktor. Ten by mi dal...

Odcházím naplněný touhou zavláčet si co nejdříve. Měj se hezky Slezská Harto. Zítra jsem tady zase. A vy co jste ještě vláčení neokusili, běžte do toho!!!!!!

Petrův zdar