Zoufalí rybáři

 Kapr má velmi charakteristické zvyky v chování, které nám velmi usnadňují kapra vystopovat.

Vyskakování kapra

Snad nejpozoruhodnější v chování kaprů je jejich zvyk vyskakovat nad hladinu a plácnout sebou do vody. Pozoroval jsem kapra opětovně vyskakujícího a po dopadu ihned jedoucího až na dno a vysílajícího k hladině proudy bublin. Považuji za možné, že se tak tento kapr gymnasta prolamoval do usazeniny dna, aby vyrušil patentky a sezobal je, pokud plavou. Potom, když má kapr plnou hubu bahna a patentek, pociťuje potřebu očistit se žábry a provádí to vyskakováním. Další možné vysvětlení je to, že se kapr vyskakováním pokouší zbavit svědících parazitů. Vyskakování nesouvisí vždy s krmením. Pozoroval jsem v přehradě rybu vymršťující se opakovaně z vody, kde byla hloubka 9 m. Nevěřím, že by měl dostatek času popdadnout na dně hrst patentek mezi jednotlivými skoky. Ať je ale pravou příčinou tohoto zvyku cokoliv, vyplatí se nahodit k vyskakujícímu kaprovi, neboť lze předpokládat kapry v jejím nejbližším okolí.

Šípové vlny

Pokud rychle plující kapr zanechává za sebou stopu vzduté vody, jsou šípové vlny, které tím vznikají, další známý úkaz. Je to obyčejně zapříčiněno kaprem prchajícím z místa, kde se náhle cítí v nebezpečí.

Vypouštění bublin

Pravděpodobně nejslibnějším ukazatelem výskytu kapra ze všech jsou řetězce bublin. Uvolnění přírodního plynu ze dna může být někdy omylem považováno za krmícího se kapra, ale je snadné to od sebe rozeznat. Kapr nebude tvořit bublinky na jednom místě déle, než několik minut. To proto, že se stále v nepravidelných intervalech pohybuje. Pozorujte tudíž chvíli bubliny a hlídejte, jestli se začnou hýbat. Jestliže ano, s určitostí pocházejí od kapra. Výstup bublin na hladinu způsobují také tři jiné druhy ryb: štika, lín a cejn. Štika uvolňuje plyny, když se u dna prudce rozjede za svou obětí a když ji uchvátí. To ovšem znamená, že výron bublin je pouze krátký. Lín se krmí jemnějším způsobem než kapr, proto zvedá jenom drobné bubliny velikosti špendlíkové hlavičky. Cejn zvedá bubliny podobné kapřím, ale protože se krmí celé hejno najednou, budou bubliny zároveň na více místech. Kapři jsou hltaví, zapálení žrouti, proto není nic nezvyklého spatřit je, jak se zavrtávají svými nosy třeba 10 cm hluboko do bohatých výživných vrstev usazenin, plných patentek. Hledejte souvislý řetězec velkých bublin, vystupujících na hladinu a postupujících kolem stejnoměrnou rychlostí. Když se bude krmit několik kaprů na stejném místě, můžete podle bublin vystopovat jednotlivé ryby. Bubliny se na hladině budou objevovat 60 až 90 cm od sebe. Největší bubliny a jejich nejaktivnější výskyt obyčejně pochází od největší ryby. Někdy ryba může zvedat proud drobnějších bublin podobně jako tomu je v sodovce. Proud bublin se zakrátko přemístí do jiného místa, třeba 3 až 10 m vedle. To znamená, že ložiska patentek jsou malá, rozhozená sem a tam po dně. Náhodně můžete zastihnout kapra hlavou až po prsní ploutve z vody. Nejsem si jistý, co je příčinou takového chování, ale myslím, že potom, co se ryba důkladně krmila na dně, si tak možná oplachuje žábry nebo se vynoří k nadýchnutí větší dávky kyslíku.

Pohyb vodních rostlin

V mělkých, hustě zarostlých vodách, kapr často prozradí svou přítomnost povrchovým pohybem porostu. Nazvali jsme ho "stanování". Stává se totiž, že kapr, blížící se k povrchu, zvedne hustý porost několik centimetrů nad hladinu. Hledejte také známky rozhrnování porostu. Tento úkaz vzniká tím, že si kapr razí cestu mezi ponořenými stvoly rostlin.